Co je scorecard Ministerstva financí a jak si ohodnotit dluhopis sami

Aktualizováno 25. 10. 2026 · Vzdělávací článek

Proč Ministerstvo financí vydalo scorecard

Většina firemních dluhopisů nabízených českým drobným investorům nemá rating od mezinárodní agentury. Investor tak nemá jednoduchou pomůcku, podle které by poznal, jak rizikový dluhopis drží v ruce. Ministerstvo financí proto v roce 2019 zveřejnilo takzvaný Scorecard korporátních dluhopisů a v roce 2020 po veřejné konzultaci jeho verzi 2.0. Jde o bodovací tabulku, do které investor dosadí několik údajů o emitentovi a emisi a dostane orientační skóre.

Ministerstvo samo zdůrazňuje, že jde o počáteční posouzení, které nenahrazuje rating ani vlastní prověření. Scorecard nehodnotí konkrétní emise a ministerstvo nevede žádný seznam „schválených“ dluhopisů. Je to nástroj, který si investor vyplní sám. Dokumenty včetně kalkulačky skóre v Excelu a příručky „Orientace ve finančních výkazech“ jsou volně ke stažení na webu ministerstva.

Dvě varianty: s ratingem a bez ratingu

Scorecard má dvě části. První je pro dluhopisy, jejichž emitent má rating od agentur Moody's, S&P nebo Fitch. Tam je hodnocení jednoduché: rating sám určuje rizikovou kategorii, od velmi konzervativní až po velmi spekulativní. V českém prostředí je to menšina emisí.

Druhá varianta je pro emitenty bez ratingu, tedy pro naprostou většinu firemních dluhopisů nabízených veřejnosti. Ta pracuje s jedenácti kritérii a maximem 19 bodů. Právě tou se budeme zabývat.

Jedenáct kritérií a jejich váhy

Kritéria lze rozdělit do dvou skupin. První se týká emise a emitenta obecně, druhá jeho hospodaření.

Schválený prospekt: emise s prospektem schváleným ČNB dostává 1 bod, bez prospektu 0. Doba fungování emitenta: více než 10 let 1,5 bodu, 5 až 10 let 1 bod, 1 až 5 let půl bodu, méně než rok 0. Vlastníci a renomé: emitent vlastněný státem 2 body, známá instituce 1 bod, ostatní 0. Distributor nebo aranžér emise: velká instituce pod dohledem ČNB 1 bod, jiný dohlížený subjekt půl bodu, subjekt bez dohledu 0. Zajištění dluhopisu: ano 2 body, ne 0. Dostupnost finančních výkazů: aktuální výkazy půl bodu, staré nebo nedostupné 0.

Druhá skupina vychází z účetní závěrky. Velikost firmy podle tržeb: nad 1,3 mld. Kč 2 body, 260 mil. až 1,3 mld. Kč 1 bod, 52 až 260 mil. Kč půl bodu, méně 0. EBITDA marže, tedy provozní zisk před odpisy vůči tržbám: nad 25 % 3 body, dále klesá po půl bodu až k 0 pod 5 %. Poměr dluhu k EBITDA: pod 1,5 dostane 2 body, 1,5 až 2 jeden bod, 2 až 3 půl bodu, nad 3 nic. Krytí úroků, tedy provozní zisk děleno úrokovými náklady: nad 5 dva body, 3 až 5 jeden bod, 1,5 až 3 půl bodu, méně 0. A nakonec kovenanty, tedy závazky emitenta v emisních podmínkách: ano 1 bod, ne 0.

Všimněte si, kde jsou nejvyšší váhy: ziskovost (3 body), zajištění, velikost, zadluženost, krytí úroků a vlastnická struktura (po 2 bodech). Prospekt sám o sobě je jen 1 bod. Scorecard tím říká, že o bezpečnosti rozhoduje především hospodaření firmy, ne papíry kolem emise.

Jak spočítat body a co znamená výsledek

Body za jednotlivá kritéria se sečtou. Ministerstvo výsledek dělí do pěti pásem. Skóre 15,5 až 19 bodů označuje jako poměrně konzervativní investici s nízkým rizikem. Pásmo 11,5 až 15 bodů je relativně konzervativní investice, která je ale citlivá na zhoršení podmínek. Pásmo 7,5 až 11 bodů znamená středně vysoké riziko. Pásmo 4 až 7 bodů je spekulativní investice, u které by investor měl firmu velmi dobře znát. A 0 až 3,5 bodu označuje velmi spekulativní investici s vysokým rizikem úpadku, kterou ministerstvo doporučuje jen zkušeným investorům.

V praxi typický český emitent podlimitní emise pro drobné investory, tedy mladší firma bez prospektu, bez ratingu, s tržbami v desítkách milionů a vyšší zadlužeností, skončí v dolních dvou pásmech. To není chyba scorecardu, to je informace.

Desatero varovných signálů

Součástí scorecardu je i seznam deseti varovných signálů, které mají investora upozornit na problémovou emisi: silně negativní zprávy v médiích, nedostupné nebo nepřehledné webové stránky emitenta, aranžéři mimo dohled ČNB, časté změny ve vedení, nedostupné finanční výkazy, rostoucí zadluženost, klesající tržby, klesající nebo záporná EBITDA, záporné provozní cash flow a auditorský výrok s výhradami. Pokud u emise najdete dva a více těchto signálů, scorecard vyplňovat ani nemusíte.

Kde vzít údaje pro vyplnění

Většinu údajů najdete ve dvou zdrojích. Emisní podmínky nebo prospekt vám řeknou, zda má emise prospekt, zajištění, kovenanty a kdo ji distribuuje. Účetní závěrka ve sbírce listin na justice.cz vám dá tržby, provozní zisk, odpisy, úrokové náklady a výši dluhů. Datum vzniku firmy a vlastníky najdete v obchodním rejstříku. Pokud některý údaj nenajdete, dosaďte nulu. Chybějící informace je sama o sobě varovný signál.

Co scorecard neumí

Scorecard pracuje s minulými čísly. Neřekne vám, zda projekt, na který si firma půjčuje, vyjde. Nezohledňuje kvalitu zajištění, jen jeho existenci, takže zástava nemovitosti s reálnou hodnotou a zástava podílů v prázdné firmě dostanou stejné 2 body. Nezohledňuje ani to, zda firma není součástí skupiny, která si přelévá peníze mezi propojenými emitenty. A nezohledňuje výši kupónu, přestože ta o riziku hodně vypovídá. Berte ho tedy jako první síto, ne jako rozhodnutí.

FAQ

Kde scorecard najdu? Na webu Ministerstva financí v sekci Finanční trh, Kapitálový trh. Ke stažení je metodika, kalkulačka skóre v Excelu a příručka k finančním výkazům. Vše je zdarma.

Musí emitent scorecard vyplňovat nebo zveřejňovat? Ne. Scorecard je dobrovolná pomůcka pro investory. Pokud ho emitent zveřejní vyplněný, ověřte si dosazené údaje sami podle účetní závěrky.

Znamená vysoké skóre, že dostanu peníze zpět? Ne. Skóre říká, že emitent má podle historických údajů dobré předpoklady splácet. Zárukou splacení není nic, ani rating od mezinárodní agentury.